|
|
Osobnost Václava Havla ve vysílání Rádia Svobodná Evropa mezi lety 1987-1989
Mrázková, Eva ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Gulda, Jana (oponent)
Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem a v jakých souvislostech bylo o Václavu Havlovi referováno v československém vysílání Rádia Svobodná Evropa, a to konkrétně v pořadu Události a názory, který představoval jeden z hlavních publicistických bloků. K zodpovězení výzkumných otázek byla použita obsahová analýza archivních materiálů z let 1987-1989 obsahujících textovou podobu pořadu Události a názory. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V rámci teoretické části uvádí nejprve přehled dostupné literatury a akademického diskurzu pojednávajícího o Václavu Havlovi a československém vysílání Rádia Svobodná Evropa. Pokračuje představením historického kontextu 80. let minulého století s důrazem na dění v Sovětském svazu, Spojených státech amerických a v sovětských satelitech, na které navazuje kapitola uvádějící historické souvislosti 80. let v Československu se zdůrazněním úlohy disentu a vybraných událostí, které v pořadu Události a názory v souvislosti s Václavem Havlem zaznívaly. Další kapitola představuje osobnost Václava Havla. Poslední kapitola teoretické části uvádí působení Rádia Svobodná Evropa se zaměřením na jeho československou redakci. V praktické části jsou představeny zkoumané archivní příspěvky a závěry, ke kterým výzkum došel. Z výzkumu vyplývá, že byl Václav...
|
|
|
Vliv Trumpovy politiky na Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda a U.S. Agency for Global Media
Mužíková, Natálie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem Trumpovy politiky na americké vysílání do zahraničí. Cílem práce bylo objektivní zhodnocení vlivu a role Trumpovy politiky na nezávislou Agenturu pro globální média (USAGM) a na Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). V bakalářské práci je stručně popsána historie a vývoj RFE/RL a USAGM. Dále je v práci rozebrán vztah Donalda Trumpa s médii, ve kterém sehrál důležitou roli Stephen Bannon. Následující část práce přibližuje postavu Michaela Packa spolu s kontroverzemi, které vyvolala již jeho nominace a především následné působení ve funkci ředitele USAGM. Výsledkem zkoumání je, že i přesto, že změny provedené generálním ředitelem USAGM Michalem Packem byly zásadní a krátkodobě agenturu paralyzovaly, tak nástupem nové administrativy byly většinově zvráceny. V závěru je zdůrazněna myšlenka ovlivňování médií, která je v současnosti velice aktuální a otázka budoucnosti samotné agentury a radiových stanic. V bakalářské práci jsou využity postupy kvalitativního výzkumu, analýza existující literatury a také syntéza.
|
|
|
A new beginning: radio free europe/radio liberty moving to Prague
Voleská, Dita ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Předkládaný text se zabývá vývojem celku Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RSE/RS) v období od konce 80. do poloviny 90. let minulého století. Hlavním cílem této diplomové práce je představení tohoto specifického rádiového projektu v nové době a s novými úkoly. RSE/RS se staly legendárními během studené války, jakožto nástroje boje proti komunistickým režimům v Evropě a Sovětském svazu. S pádem železné opony si však mnozí mysleli, že jejich mise skončila. Rádia musela bojovat s těmito názory a prokázat, že jejich poslání mělo další smysl. Zaměřily se především na prosazování myšlenek a zásad demokracie a liberální společnosti. Toto šíření osvěty se ukázalo jako velmi potřebné v postkomunistických zemích, které se snažily přiblížit standardům západního světa. Tento text popisuje celkové spletité osudy RSE/RS, jejich misi a další vývoj vysílání. Ten souvisel především s plány na radikální snížení rozpočtu a následné přemístění sídla rádií z Mnichova do Prahy. Pro hlubší porozumění této celkové problematiky je v práci představen širší historický kontext vývoje RSE/RS od samého počátku v padesátých letech minulého století. Dále je nastíněn vývoj mediálního systému a jeho transformace v Československu a později v České republice. Krátce je také představen obecný politický vývoj v daném období.
|
|
|
Transformace Rádia Svobodná Evropa po roce 1989 se zřetelem na působení paní Kamily Moučkové (případová studie)
Šalanská, Lucie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je nastínit případnému čtenáři působení paní Kamily Moučkové v Rádiu Svobodná Evropa. Je žádoucí, aby si čtenář mohl vytvořit ucelený pohled na danou problematiku. Z tohoto důvodu bakalářská práce obsahuje kapitolu podrobně popisující životní příběh paní Kamily Moučkové. Zároveň je v práci popsán vznik a vývoj Rádia Svobodná Evropa. Pozornost je zaměřena zejména na činnost československé a následně české redakce Rádia Svobodná Evropa. Vzhledem ke skutečnosti, že paní Moučková do redakce Svobodné Evropy nastoupila až v porevolučním období, je nutné popsat i transformaci stanice v předmětném časovém úseku. Práce byla zpracována zejména metodou analýzy odborné literatury a pomocí dotazování bývalých kolegů paní Moučkové z Rádia Svobodná Evropa. Jmenovitě pana Radko Kubička a pana Petra Hartmana. Paní Moučková působila v Rádiu Svobodná Evropa téměř po celou dobu existence české redakce. Paní Moučková se podílela zejména na pořadu Události a názory. Na jejím případu, tak lze ukázat praktické vytváření jednoho z pořadů této ikonické rozhlasové stanice v pozdější fázi její existence.
|
|
| |
|
|
Mediální obraz Pavla Minaříka po návratu z rádia Svobodná Evropa
Petrová, Natálie ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce je analýzou vybraných československých médií v období ledna 1976 až konce dubna téhož roku na téma návrat kapitána Pavla Minaříka, agenta StB, který působil jako špion v Rádiu Svobodná Evropa. Jeho špionáž zde trvala sedm let (1968 až přísnému utajení, tudíž o něm i celé akci mohla média informovat veřejnost až při jeho odhalení lednu 1976. Do propagandistické kampaně doprovázející jeho odtajnění byla zapojena téměř všechna média té doby, od tisku po televizi. Tato kampaň měla za cíl především zdiskreditovat Rádio Svobodná Evropa, které bylo pro tehdejší režim významným nepřítelem. Kapitán Minařík, jakožto agent, kterému se podařilo infiltrovat se do "štvavé" mnichovské vysílačky RSE, byl po svém návratu oslavován jako hrdina. Se svým příběhem svědectvím o činnostech vysílačky a napojení na CIA poprvé Minařík seznámil veřejnost na dvouhodinové tiskové konferenci, na kterou bylo pozváno 137 zpravodajů z 16 různých zemí. Všechna významná československ Minaříkově návratu, jeho svědectví ze špionáže i ohlasu ze zahraničního tisku. Tato práce analyzuje mediální obraz Pavla Minaříka ve vybraných médiích v období, kdy se téma jeho návratu objevovalo nejčetněji, tedy první čtvrtletí roku 1976. Analyzovanými médii jsou Československý rozhlas, Československá televize, denní tisk (Rudé právo,...
|
|
| |
|
|
Československá redakce Radio Free Europe: historie a vliv na československé dějiny
Tomek, Prokop ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent) ; Trapl, Miloš (oponent)
Resumé Tématem disertační práce je vývoj a významčeskoslovenské oddělení Rádia Svobodná Evropa (Radio Free Europe) v období 1950-1994. Vysílání mělo v dobách znemožnění svobodného přístupu občanůk informacím zcela mimořádný a dosud málo odborněprozkoumaný význam. Po převzetí moci vČeskoslovensku komunistickou stranou v únoru 1948 bylo jedním z prvníchčinůnové moci nastolení přísné cenzury medií a jejich ideologické ovládnutí. K narušení této informační blokády začaly postupemčasu ze zahraničí mimo jiné působit rozhlasové stanice. Byly to buďjižexistující státní, oficiální stanice nebo formálněnevládní Rádio Free Europe. Základní otázkou je postavení rozhlasového vysílání jako nástroje politického soupeření mezi dvěma bloky v doběstudené války a případného vývoje tohoto přístupu. Zrod vysílání včeském a slovenském jazyce byl komplikovaný. RFE vzniklo jako platforma exilu s programem osvobozeníČeskoslovenska od vlády KSČ.Programová orientace stanice ale podléhala politickým vlivůmz USA i měnící se politické situaci. Specifické postavení RFE spočívalo ve formální nezávislosti a odstupu od politické linie vládních stanic, jako byla například stanice Hlas Ameriky. Od počátku včs. redakci zaujímali výrazné místo exulanti,často významné osobnostičeské a slovenské kultury a politiky. V prvéřaděje nutno jmenovat...
|
|
|
A new beginning: radio free europe/radio liberty moving to Prague
Voleská, Dita ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Předkládaný text se zabývá vývojem celku Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RSE/RS) v období od konce 80. do poloviny 90. let minulého století. Hlavním cílem této diplomové práce je představení tohoto specifického rádiového projektu v nové době a s novými úkoly. RSE/RS se staly legendárními během studené války, jakožto nástroje boje proti komunistickým režimům v Evropě a Sovětském svazu. S pádem železné opony si však mnozí mysleli, že jejich mise skončila. Rádia musela bojovat s těmito názory a prokázat, že jejich poslání mělo další smysl. Zaměřily se především na prosazování myšlenek a zásad demokracie a liberální společnosti. Toto šíření osvěty se ukázalo jako velmi potřebné v postkomunistických zemích, které se snažily přiblížit standardům západního světa. Tento text popisuje celkové spletité osudy RSE/RS, jejich misi a další vývoj vysílání. Ten souvisel především s plány na radikální snížení rozpočtu a následné přemístění sídla rádií z Mnichova do Prahy. Pro hlubší porozumění této celkové problematiky je v práci představen širší historický kontext vývoje RSE/RS od samého počátku v padesátých letech minulého století. Dále je nastíněn vývoj mediálního systému a jeho transformace v Československu a později v České republice. Krátce je také představen obecný politický vývoj v daném období.
|
|
|
Ulyxes alias Pavel Minařík
Medek, Petr ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Diplomová práce popisuje průřez životem Pavla Minaříka, novináře, ale především agenta StB, který působil v Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově a také v řadě exilových organizací. Zároveň obsahuje stručný přehled situace v Československu v 2. polovině 20. století, vývoj bezpečnostního aparátu státu po 2. světové válce se zaměřením na StB a rozvědku a vznik Rádia Svobodná Evropa. Práce odkazuje na odborné studie k tématu, svazky StB, ale také vzpomínky redaktorů mnichovské vysílačky.
|
host ::
RSS.